Listopad 2014

Tukové krmítko z květináče

29. listopadu 2014 v 12:30 | správce |  Návody, rady, tipy
Pro výrobu tukového krmítka z květináče budeme potřebovat:

- keramický neznečištěný, nejlépe nelakovaný květináč
- tuk (rostlinný ztužený tuk nebo sádlo)
- krmnou směs (zrní, nasekané ořechy, slunečnice, směs pro krmení ptáků…)
- korkový špunt od vína
- provázek
- vařečku
- dosti velký hrnec

Připravíme si keramický květináč a korkový špunt. Otvor v květináči je třeba utěsnit, jelikož by tekutý obsah směsi vytekl dříve, než by ztuhnul. Korkovou zátku do květináče zatlačíme či opatrně zatlučeme, tak, aby nevypadla a udržela těžký naplněný květináč. Za její hlavičku pak lze uvázat provázek na zavěšení krmítka.


Jako tuk můžeme použít rostlinný ztužený tuk na pečení. Lze použít i sádlo - to je sice živočišného původu, avšak problémy s ním nebudou mít hmyzožraví ptáci, např. Sýkory.


Použít můžeme rozmanité druhy zrní - slunečnice, proso, obiloviny, konopí, mák, řepka, lněné semínko, také různé plody z přírody - jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků. Z domova lze použít jádra vlašských či lískových ořechů nebo ovesné vločky. Z těchto druhů krmiva si můžeme namíchat svoji vlastní směs nebo použít koupenou směs zrní určenou pro ptáky.
Směs na obrázku je domácí, obsahuje slunečnici, vlašské ořechy, sušené jeřabiny a hrubé ovesné vločky.


1) Napřed si v hrnci rozehřejeme dostatečné množství tuku. Malé kousky se rozehřejí rychleji než celá kostka, míchání celý proces ještě urychlí a zabrání připalování. Tuk se nesmí připalovat, na jeho rozpuštění stačí i nižší teplota.



2) Když se tuk rozpustí na řídkou žlutavou kapalinu, postupně do směsi přidáme připravené zrní a mícháme. Směs se již nemusí vařit, můžeme vypnout sporák. Zrní by mělo s tukem tvořit hustou směs, měla by se však dát z hrnce nalévat do květináčů.


3) Květináče si postavíme někam, kde budou pevně stát a bude se do nich dát dobře a bez obav nalévat horká mastná směs. K tomu může posloužit například dřez. Poté do nich opatrně nalijeme připravenou směs. Ideální je dolít květináče až po okraje. Zrní zarovnáme vařečkou a necháme chladnout. Tuk chladne pomalu, proto můžeme květináče postavit ven (je-li venku chladno) nebo pokud již nejsou příliš horké uložit do lednice.



4) Když je krmítko ztuhlé a stabilní, na korkovou zátku připevníme provázek a můžeme krmítko pověsit. Krmítko věšíme na stinné místo, aby se tuk nerozpouštěl.



O přikrmování ptáků

28. listopadu 2014 v 19:11 | správce |  Zvířata
Z druhů ptactva u nás žijících se část na zimu uchýlí k odletu do teplých oblastí blíž k rovníku. Mnohé zde však zůstávají. Dokonce některé z dnes již stálých druhů patřily před lety ke stěhovavým.

Obzvláště během tuhých zim ptáci uvítají pomoc ze strany lidí ve formě přikrmování, a to ve všech oblastech naší země.

Kdy krmit?

Začít s krmením můžeme již začátkem listopadu. V horských oblastech se v tuto dobu již objevuje sníh, v nížinách mohou klesat teploty. Nezáleží na výšce sněhové pokrývky, která zamezí ptákům hledat potravu na zemi, ptáci přicházejí o její zdroje už s klesající teplotou, kdy již není možné konzumovat hmyz a ptáci potřebují zásoby tuku, aby se ochránili před zimou. I v nížinách se listopadové teploty zpravidla pohybují už dost nízko. Krmit můžeme až do konce března, kdy se teploty zpravidla pohybují o něco výš a ptáci mohou hledat potravu na zemi.

Jak krmit?

Způsobů krmení existuje řada druhů, mnoho a mnoho typů obyčejných i velice originálních krmítek z různých materiálů, určené pro různé druhy ptáků. Nejoblíbenější jsou budky pro drobné ptactvo, tuková krmítka či lojové koule nebo ručně dělaná krmítka z PET lahví. Hrabavé polní ptáky (bažanty, koroptve, křepelky…) lze krmit v tzv. zásypech na zemi nebo v mysliveckých krmelcích.

Čím krmit a nekrmit?

Potrava pro ptáky by měla být kvalitní a nezkažená. Je možné koupit přímo směsi určené ke krmení ptáků. Ze semen lze použít slunečnici, obiloviny, konopí, mák, lněné semínko, proso, řepku, z domácností to můžou být drcená jádra vlašských a lískových ořechů nebo ovesné vločky. Pohostit můžeme i strouhanou mrkví či jablky.
V přírodě můžeme pro ptáky sami nasbírat jeřabiny, semena bodláků, plody rakytníku, hlohu, bezu černého, břečťanu, svídy. Pro zásyp je ideální odpad z mlátiček na obilí, tzv. zadina, která krom obilovin obsahuje i semena plevelů.

Rozhodně nesmíme dopustit, aby se z krmítka stal způsob, jak se zbavit kuchyňského odpadu. Nevhodné krmivo může ptákům způsobit vážné zdravotní a zažívací potíže a vést až k jejich úhynu.
Rozhodně nesmíme krmit přepáleným lojem, slaným, kořeněným či uzeným krmivem, těstovinami a pěvce nekrmíme ani pečivem.

Co mají nejraději?

Dravci - na místech, kde se draví ptáci vyskytují, lze krmit syrovým čerstvým masem, vnitřnostmi. Důležité je dbát na hygienické a veterinární předpisy.

Vodní ptactvo - Labutě, kachny, lysky, racky apod. lze krmit suchým pečivem. Nesmí být však slané či kořeněné. Celozrnné pečivo dá ptákům víc než pečivo bílé. Krmíme-li na břehu, pečivo musí být měkké, aby nezpůsobilo zranění jícnu. Házíme-li pečivo do vody, mělo by být sušené a tvrdé - ve vodě změkne, ale nerozmočí se. V obou případech musí být nadrobeno na malé kousky.

Koroptve - ideální je zásyp a přikrmování zadinou.

Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.

Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi -semena plevelů a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.

Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.

Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Projekt Čištění Říčanského potoka

3. listopadu 2014 v 12:15 | správce |  Naše akce
Začal podzim. Opravdový podzim, neboť zde v Polabí se ochlazuje pomalu. Listí ze stromů už téměř slezlo, plody opadaly, tráva už také začíná být unavená. Je tedy zcela normální, že nával větví a mrtvých těl listů zanáší koryto potoků. Za normálních podmínek si příroda poradí sama a biologický odpad někde zanechá.

Před pár lety se u meandrů Říčanského potoka prohnala vichřice. Spousta stromů dodnes zůstala bezvládně ležet nejen v blízkosti potoka, ale i v jeho korytě, čímž zabraňuje přirozenému toku vody. Minulý podzim se koryto potoka vylilo a stezka vedoucí okolo něj z Uhříněvsi do Kolovrat byla zatopena a změnila se v široký tok, tak samo k polím se řítil nový proud vody, který ničil vegetaci v jeho okolí.

Stejně jako minulý rok, tak i letos, když studené deště a odpad ze stromů komplikují situaci u meandrů Říčanky, se Cikády pouští do jeho úklidu, do pročištění koryta potoka a zabránění dalšímu vylévání.
První čištění tohoto úseku potoka proběhlo ve středu 29.10.2014, kdy byly zkontrolovány a upraveny čtyři komplikované úseky přirozeného koryta potoka. Odklizeno bylo nahromaděné tlející listí, větve a místy i popadané kmeny stromů, které před pár lety ztrhla vichřice.

Vzhledem k počasí a výšky hladiny potoka nebylo možno odstranit určité blokády (větší padlé kmeny stromů apod.), takže pravděpodobně bude potok za čas zanesen znovu. Čištění v tomto úseku tak proběhne ještě několikrát do konce roku, za příznivého počasí a s použitím jiných prostředků.

Do čištění Říčanského potoka se zapojuje také soukromá organizace Hokori Darake No Konchu (HDNK Prašný Hmyz) http://prasnyhmyz.blog.cz/ , která se zaměřuje zvláště na městský úsek okolo Mlýnského Rybníka (Říčany), ale bývá aktivní i v úseku Vodice-Kolovraty.

Říčanský Potok, též Říčanka, je jedním z větších Pražských toků v povodí Dolní Vltavy. Protéká velice pěknou krajinou Říčan a okolo několika přírodních památek, např. Oborou v Uhříněvsi. Pramení uprostřed obce Tehov a po 21,4 km se vlévá do Rokytky a poté do Vltavy. Jeho průtok je úzký, ale při srážkách hladina okamžitě stoupá. Potok byl zasažen prudkými povodněmi v letech 2002 a 2013, což značně změnilo jeho okolí a část krajiny poničilo. Potok je výjimečný a cenný rovněž svým přirozeným korytem, tzv. Meandry, které lze vidět v Praze např. na Botiči.