Březen 2015

Den Vody 2015

18. března 2015 v 17:43 | správce |  Voda a energie
Mezinárodní Den vody připadá na 22.března, i když o tomto dni ví nepříliš mnoho lidí, mnohem známější je Mezinárodní Den země 22.dubna. V kalendářích se tento den objevuje od roku 1993. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992. Důvodem byla skutečnost, že na celém světě trpí více než miliarda lidí (cca každý 6-7) nedostatkem pitné vody a nemají k ní přístup. Tyto problémy jsou úzce spojeny s čistotou a ochranou světových vod a jejím šetřením.

Za tyto problémy však z největší části můžou běžní lidé současného světa. To my jsme největší spotřebitelé vody, u nás končí veškeré její používání. Na 1 kilogram hovězího masa se sice spotřebuje 15 000 litrů vody, než se dostane k nám domů, ale nespotřebovávala by se voda na hovězí maso, kdybychom ho nekonzumovali my - průměrní lidé. Kdo odebírá vodu z našich řek a přehrad - poslanecká sněmovna to opravdu není. Jsme to my. Pro koho se staví potrubí a vodovody? Zas jen pro nás - pro normální lidi. U nás končí veškerá spotřeba vody a jenom MY ji můžeme pozitivně či negativně ovlivnit.

Sladké vody není na světě neomezené množství. A stále jí ubývá. Spotřebováváme totiž vodu mnohem rychleji než je příroda schopna doplnit. Voda z kanalizací se čistí a propouští do přírody, ale v mnoha případech na to není dost pročištěna a dochází ke kontaminaci půdy a spousta vody je znehodnocena sinicemi, kterým se ve vodě s chemikáliemi dobře daří. Takováto voda není pitná pro žádné zvíře a jde-li o vodní nádrž, spotřebují všechen kyslík ve vodě, takže zahubí všechny živé organismy ve vodě - od korýšů přes ryby až po rostliny. A značné procento vody je vypouštěno do moří a oceánů, které se plní vodou, zatímco na pevnině po celém světě se akorát rozšiřují pouště. A na svědomí to z největší části má společnost obyčejných občanů vyspělejších států

Jak můžeme pomoci?

Šetřením

- Preferujte krátkou sprchu místo každodenních koupelí, těm se obecně vyhněte.

- Odměřujte si vodu do rychlovazné konvice a zbytek převařené vody ROZHODNĚ NEVYLÉVEJTE (krom toho převařená voda je zdravotně zcela nezávadná a může se převařit znovu).

- Máte-li více nádobí k umytí, používejte myčku. To samé platí i pro prádlo.

Udržováním čistoty

- Volte přípravky na mytí nádobí se sníženým obsahem fosfátu - jsou nejen levnější, ale také nepodporují tvorbu sinic. (Seznam prostředků v článku "Bez fosfátu proti sinicím")

- Nemyjte automobil v blízkosti vodních zdrojů a použitou vodu do nich rozhodně nevypouštějte.


Za situaci ve světě můžeme z největší části my. Koneckonců, i naši vládu jsme si zvolili sami a těžko říct, jestli jsme my loutkami politiků nebo naopak oni našimi. Žijeme ve světě, kde vládce nemá absolutní moc a za všechno včetně vládců si společnost může sama. Nezáleží na tom, jestli ideologie dnešní společnosti jsou reálné nebo ne. protože TENTO SVĚT je SKUTEČNÝ, a taky NAŠE VODA je SKUTEČNÁ. Nemůžeme jen sedět a čekat, že nám někdo z výšky pomůže, musíme si pomoci sami!

Stop Palmovému Oleji aneb Krátká je cesta do pekla

14. března 2015 v 13:52 | správce |  Rostliny a ekosystémy
O palmovém oleji, palmových plantážích a problémech s vypalováním a kácením deštných pralesů určitě každý aspoň jednou v životě slyšel, učí se o tom i malé děti. Je však velice znepokojivé, jak jej valná většina lidí zcela ignoruje, přestože se tento problém dotýká vlastně všeho - od potravin přes kosmetiku, prášky na praní a jiné přípravky, k sociálním a zdravotním problémům, vážným problémům v životním prostředí a celkového podnebí na Zemi až po úplné vymření lidstva na Zemi.

Kompletní seznam vypadá takto:

- Vypalováním lesů se ničí tamní fauna i flóra. Krom nám známých ohrožených druhů, které žijí jen v těchto lesích, např. Orangutan, denně vymírají i spousty nám dosud neznámých druhů, kterých mohou být stovky, a které by nám mohli přinést veliké objevy v oblasti biologie,chemie, medicíny i farmaceutiky. Máte rakovinu, AIDS či se bojíte eboly? Umíráte vy nebo vaši blízcí? Nutně potřebujete lék na dosud nevyléčitelné nemoci? Jé, to je smůla, před týdnem zrovna vymřelo pár zástupců druhů, kteří by vás vyléčili. Byli tu milióny let, ale už jsou pryč. No řekněte, nenaštvalo by vás to?

- Deštné pralesy mají funkci zásobárny kyslíku pro celou planetu. Co si myslíte, že se stane, až budou zničeny? I malé dítě by odpovědělo: Všichni se udusíme a život zanikne, dokud se lesy samy neobnoví. Nesnažte se hledat jinou odpověď, nemá to cenu. Nic pozitivnějšího nás nečeká. A námitka, že všechny lesy zničeny nebudou? Těsně vedle! Koloběh živin v lese je tak rychlý, že živiny z mrtvých rostlin a živočichů jsou okamžitě zpracovány a v půdě není skoro nic. Ekosystém džungle je velice křehký a sám se v podstatě nemůže obnovit. Proto, když je džungle vykácena a jsou zasazeny palmové plantáže, palmy mohou plodit jen pár let, než z nedostatku živit uhynou. A kdo by se s tím rekultivoval nebo hnojil? Státy na to nejsou tak bohaté, ale vykácení dalších stovek kilometrů pralesa je tolik nestojí, takže nepřestanou, dokud nezničí celý tropický pás.

- Kácení pralesů přináší značné sociální problémy místním obyvatelům. Přírodní národy jsou ze svého domova násilím odstraňováni jako zvěř na jatkách. Je s nimi zacházeno stejně jako se zvířecíi druhy. Znečištěná voda a půda je zdrojem nebezpečných nemocí a v otrávených řekách umírají ryby, kterými se obyvatelstvo živí. Mnoho plamových plantáží je navíc nelegálních a pracují na nich děti, mnohdy jako otroci, kteří při práci zároveň čekají na smrt. Kácení deštných lesů porušuje všechna lidská práva.

- Proč se však toto všechno děje? Důvodem je palmový olej. Ale jeho jedinou výhodou je to, že palma olejná vyprodukuje ve svých plodech víc oleje než olivy, řepka či slunečnice. Je proto velice levný. Používá se jako levná srovina do všeho - od paliv přes drogerii, kosmetiku až po potraviny, kde se nachází skoro ve všem. Při jeho spalování vzniká stejně jako při vypalování lésů obrovské množství oxidu uhličitého, který je zodpovědný na globální oteplování (to, že za globální oteplování nemůžeme, je lež, která se snaží ospravedlnit ty, co ji vyřkli). Palmový olej navíc výrazně škodí našemu zdraví.

Tak moc, a výtěžek je tak malý. Budujeme přímou cestu do pekla pro celý svět jen kvůli oleji, jehož jedinou výhodou je to, že je tak odporný, až je levný. Zdá se, že hlouběji už náš druh klesnout snad ani nemůže... Já osobně jsem velice zklíčena a zahanbena tím, že takového zrůdy tvoří vetšinu tvorů mého druhu.

V české republice funguje server stoppalmovemuoleji.cz a stejnojmenná komunita na Facebooku. Na jejich stránkách se dočtete, jak i vy můžete pomoci v záchraně drahocenných pralesů a k dispozici jsou i volně použitelné propagační materiály.

Komunita Cikád do projektu přispívá šířením letáků a informováním veřejnosti. Ti, kdo by se chtěli přidat, mohou napsat nebo se na cokoliv zeptat na emailové adrese shui.wan@seznam.cz. Planeta je vděčná za každou pomocnou ruku a jednou se nám všem štědře odmění!

Plasty vs. Životní prostředí

7. března 2015 v 20:48 | správce |  Znečištění a recyklace
Plasty a umelé hmoty znamenaly pro lidstvo veliký zlom. Názory na tyto látky se liší, skutečně mají spoustu kladů i záporů. Jde o věc schopnou nahradit některé přírodní zdroje, jejichž využívání značně ubližuje přírodě živé i neživé, ale stejně tak jejich výroba a likvidace obnáší spoustu problémů pro životní prostředí. Pros nížení těchto problémů je zcela zásadní a nezbytná recyklace a třídění plastů.

Klady plastů

Plasty mohou nahradit spoustu materiálů z přírody, jejichž získávání přírodu ohrožuje. Jsou hmotnostně lehčí a cenově dostupnější.

Dřevo a kovy - Těžba těchto materiálů má na životní prostředí katastrofické následky - rozvrácené geologické vrstvy, těžbou zjizvené kopce, holá krajina a nedosattek kyslíku v autosféře... Krom toho jsou dřevo i kovy hmotnostně těžké a např. hračky pro děti či některé sportovní vybavení (př. skládací meč pro bojová umění) ze dřeva a kovu jsou podstatně těžší než stejné předměty vyrobené z plastu. A v případě kovů, plasty tak rychle neměnéí teplotu povrchu, což se v letním a zimním období projeví např. na zábradlí nebo klikách u dveří.

Živočišné materiály - Tato věc dráždí ochránce zvířat a přírody odjakživa. Kožešina, kůže, slonovina, kosti, kopyta, rohy, krunýře... to je častá kořist pytláků, a nejen jich. Nejvíc se v naší zemi týká tento problém kožešinových výrobků (oblečení) a módních doplňků z jiných amteriálů (např. slonoviny). je jasným faktem, že v současnosti už není kožešina v oblečení otázkou zateplení či základního materiálu pro výrobu oděvu, jako tomu bylo v pravěku a středověku). Pravá kůže a kožešina jsou drahé, což některé lhostejné boháče přitahuje. Kůže se získává z jatečního dobytka (krav a prasat), kteří jsou zabiti pro maso. Jde tedy částečně o druhotný produkt. Avšak co se týče kožešiny (např. kožešinové límce u kabátů), nejčastěji pochází z koček a psů, kteří jsou chováni ve speciálních (a ilegálních) farmách v nevyhovujících podmínkách, zavřeni v zimě v kotcích, bez krmiva a péče. Když nadejde jejich chvíle, jsou staženi z kůže zaživa.
Pamatujte, že pod každým kouskem kožešiny žil a dýchal život, existence, jako je ta vaše, a tělo, které muselo nepředstavitelně trpět, jenom aby nějaké nány měly na sebe něco extra. Každý člověk s aspoň malou úctou k životu a kouskem lidskosti (a zdravého rozumu) se kožešinám vyhne velkým obloukem. A když na to přijde, zvolí kožešiny umělé, které jsou nejen levnější, ale také vznikly bez utrpení zvířat.
To samé platí pro výrobky ze slonoviny, želvích krunýřů apod. Slonovina je získávána pouze pytláctvím a je nehoráznost, že černý trh s ní tolik zemí podporuje a toleruje. Kvůli troše slonoviny umírají vzácní sloni z rezervací. Navíc sloní kly jsou ze stejného materiálu jako zvířecí kopyta a rohy, a jako lidské hlasy a nehty. Je to rohovina, jakou najdeme všude stejnou, a nemá žádnou cenu, ani léčivé nebo čarovné účinky. Je to zcela bezcenný materiál.
Plastové náhražky slonoviny a jiných podobných materiálů mohou nejen vypadat ve finále lépe než pravá slonovina, ale také platí to, co u kožešiny - nejsou získávány na úkor trpících zvířat.

Zápory plastů

Plasty jsou ve skutečnosti různé uhlovodíky, ve své podstatě je většina z nich jedovatá, hořlavá a karcinogenní. Při výrobě umělých hmot se samozřemě tyto vlastnosti snažíme potlačit, protože lastové výrobky nemohou být nijak zdraví škodlivé, ať už jde o dětské hračky a vybavení, oblečení, nádobí či obaly na léky. Kam však tyto nečistoty mizí? Při výrobě plastů unikají zejména do ovzduší, ale také pak do vody a země, kde působí neskutečné problémy. Navíc výrobní surovinou pro většinu plastů je ropa - netřeba dodávat, jakou katastrofou je ropa, její těžba, transport i užívání pro životní prostředí.
Ještě větší problém nastává po užití plastových výrobků - kam s nimi? Největším problémem jsou spalovny a skládky. Plasty se v přírodě rozkládají velice pomalu a po rozložení se nemění na úrodný humus, ale na jedovaté látky. Předpokládá se, že na dnech moří a oceánů hnijí tuny a tuny umělách vláken. Skládky představují závažný problém pro životní prostředí.
Proto se spousta plastu pálí jako odpad - na skládku se hold nedá házet všechno. Při spalování plastů však do vzduchu unikají příšerná a téměř nekonečná množství škodlivin - jedovatých, karcinogenních a se skleníkovým efektem. Jak dlouho ještě potrvá, než se nám všem zkazí plíce?
Samozřejmě nejlepším využitím již užitého plastu je jeho recyklace. Bohužel, i zde jsou 2 negativní body: 1) Ne všechen plast se dá recyklovat pořád dokola - znečištěný nebo již recyklovaný plast, např. plastová židle z recyklovaného plastu se již dál recyklovat nedá. 2) Dnešní lidé jsou příliš lhostejní, sobečtí a líní i na to, aby vyhodili plastovou lahev o kontejner vedle, nebo k němu od domu udělali dvacet kroků.

Jak správně zacházet s plastovými výrobky?

Při zacházení s plastem jsou důležité dva body - šetření a recyklace.

Recyklace - Nejčastěji se v domácnostech recyklují PET lahve, lahve od pracích a mycích prostředků, různé tašky a fólie, plastové krabičky, zejména od potravin. Z 25 PET lahví se vyrobí 1 fleecová bunda. Představte si, za jakou dobu jako jedinec či domácnost spotřebujete 25 PET lahví. Za dva týdny? Za měsíc? Kdybyste je všechny recyklovali, kolik fleecových bund byste mohli takto ískat za rok? Dvanáct? Dvacet? Třicet?

Šetření - Nadměrná těžba a využívání přírodních zdrojů je škodlivá, stejně tak je škodlivá i nadměrná výroba a likvidace umělých hmot. Jak tyto dvě věci celkově omezit? Šetřete! Žijeme v době nanejvýš konzumní společnosti, kdy jsou lidé zvyklí mít pět skříní oblečení, padesát párů bot, tři auta, dva domy a chatu... a vše používat jen jako výrobky na jedno či dvě použití. Jenomže drahé značkové oblečení, dva sporťáky v garáži, chata na Kanárech a tisíce bot ke každému kusu hadru, to z vás ani o trochu lepší lidi neudělá - naopak. Buďme galantní a konzumujme obchody s rozumem, snažme se šetřit plasty, ostatní věci i naši planetu. Skromnost, i ve větší míře, ještě nikdy nikomu neublížila - a hlavně ani ničemu jinému.