Domácí zvíře: Králík vs. pes

5. prosince 2015 v 17:02 | správce |  Návody, rady, tipy
Je před Vánoci a internet se jen hemží inzeráty a reklamami psích útulků, které zoufale nabízí psy k adopci, prosí o peněžní příspěvky nebo přímo o darování vybavení, krmiv, pamlsků.... Nedávno jsem objevila zmínku o tom, že by se založil útulek pro králíky a morčata (příp. ještě drobné hlodavce). Na tom by nebylo zas nic tak zajímavého, kdyby nešlo o jeden z mála, dost možná i jediný útulek (min. na území ČR) tohoto druhu.


Zatímco pes byl od pravěku chován jako zvíře pracovní (jateční také, ale ne výlučně za tímto účelem) a tudíž je daleko snažší přesunout ho mezi domácí mazlíčky, kteří plní jen jedinou funkci - společník, králík podle dávno zakořeněného mínění patří do malé králíkárny a do žaludku. Pod pojmem "domácí králík" si většina lidí představí plaché zvíře stísněné v mrňavé špinavé klícce, které vyděšeně utíká do rohu, jakmile přistoupí člověk, krmí se senem a někteými odpadky z kuchyně (zbytky ovoce a zeleniny, staré pečivo), aby se za pár měsíců porazili.

Jakožto domácí mazlík se králík chove teprve krátce a i poznatky o jeho chovu a stravovaní (např. Věděli jste, že králík zrní a pečivo jíst nesmí, není to hlodavec, je vycvičitelný, krotký a dožívá se až 13ti let?) jsou poměrně nové a pro mnoho lidí i nepřijatelné, jelikož člověk si jen nerad bere dlouhodobý názor, byť je nelogický a objektivně nepravdivý. A v mysli lidí často i domácí pokojový zakrslík je tupé, nevycvičitelné, špinavé zvíře bez jména a práva na spokojený život, které celý život prosedí v kleci, do které se sotva vejde. Vypadá jako nenáročný hlodavec, kterého stačí jednou denně nakrmit, jednou za čas vyčistit klec a s trochou štěstí bude žít dva nebo tři roky. Tento hrubý omyl, který (často záměrně) šíří i mnohé zverimexy prodávající králíky z množíren a ilegálních chovů (ve kterých jsou zvířata týrána a zanedbávána), tzv. "dodavatelů", a o to horší to je.

Útulek pro psy je v každém větším městě (i když jsou velice často plné a počet zvířat uvnitř přesahuje kapacitu) a povědomí o nich je obrovské. A pokud někdo chce pomoci zvířatům, psí útulek je na prvním místě (útulky pro kočky jsou rovněž známé a poměrně početné). U útulku pro králíky se bohužel obávám, že se mu takové podpory a pochopení nedostane. Proč zachraňovat zvíře, které žije pár let, nic neumí a k člověku nikdy nepřilne? To ale králík rozhodně není, navzdory všem předsudkům je králík dlouhověké, inteligentní a společenské zvíře na stejné úrovni jako pes nebo kočka, a v mnoha ohledech je pro lidi toužící po zvířeti vhodnější.

Rozhodla jsem se králíka podpořit a napsat o jeho vlastnostech a způsobu života ve společnosti člověka. Zde jsou některé z výhod oproti psům, kteří jsou nejčastěji chovaným domácím zvířetem a často i poněkud přehnaně vyzdvihovaným nad ostatní zvířecí druhy:

Široký výběr plemen

Rozdílné rasy psů vidíme denně v ulicích. Mnoho lidí láká široký výběr rasy, velikosti i povahy, kdy mohou najít psa téměř "na míru". Králík jako králík? Kdepak. Plemen králíků je rovněž pořádná řada, od zakrslíků (1-1,5 kg) po Belgického obra (až 22 kg, vel. až 1,3m), od přímouchých po berany, dlouhosrstých po saténové, od zavalitých po sportovní, různě barevné - strakaté, žíhané, leopardí, tříbarevné i vícebarevné, tříslové, jednobarevné, albíny. Opravdu je z čeho vybírat a když pohledáte, najdete králíky až exotických barev a tvarů.

Inteligence a možnost výcviku

Člověk má velice často pocit, že čím víc jej zvíře poslouchá, tím chytřejší je. Z biologického hlediska a přírodních zákonů je však realita trochu jiná. Pes je schopen naučit se povelům, je-li k tomu cvičen, dá se vycvičit snadno a člověka umí opravdu na slovo poslouchat a za kus sucharu by proskočil i oknem (jedinec od jedince, ale u tohoto druhu je to zkrátka možné). Kočka by nic takového neudělala. Také se naučí poveům, ale za kus sucharu by ani nevstala z pelíšku. A když se k ní majitel nechove dost přívětivě, nemá problém utéci nebo se rozzuřit. Znamená to nižší inteligenci?
Kočka má 30 mil. neuronů v mozku, pes pouhých 16 mil. Počet neuronů souvisí s inteligencí, tudíž "tupá a neposlušná" kočka je 2x chytřejší než pes. Proto také ví, že z toho, že bude skákat jak člověk pískne, vlastně zas tolik nezíská, aby to za to stálo. Pes, který s nadšením udělá prakticky cokoli a nepřestává se lísat k pánovi, který jej týrá, neukazuje zas tolik na "psí věrnost" a loajalitu, jako na fakt, že pes je dost chytrý na to, aby se naučil povelům, ale ne dost chytrý na to, aby se nenechal zneužívat. Kočka se sebou vymetat zkrátka nenechá, ale pokud ji dokážete dobře pozitivně motivovat (např. oblíbeným pamlskem nebo hračkou), naučí se nejen sedět, ležet, válet sudy a panáčkovat, ale také aportovat, chodit ven na vodítku (a kočičím postrojku) nebo si dokonce dovede hrát složitější hry, např. "na schovávanou" (Vlastní zkušenost: kočka uměla v rámci hry najít majitele schovaného např. za strom a když jej objevila, sama se běžela ukrýt a když ji objevil majitel, šla opět hleadt ona jeho, a tato hra vydržela klidně i hodinu.)
Králík je zvíře nejen inteligentní, ale také velice vypočítavé, vychytralé a někdy i lstivé (potvrdí každý chovatel :D ), ale když se mu člověk věnuje (žádné zvíře se povely nenaučí samo), naučí se nejen mazlit, přijít na zavolání a poznat čas krmení nebo příchodu páníčka domů, ale lze jej naučit panáčkovat a natahovat se za pamlskem, nosit a aportovat lehčí předměty (zejména hračky), chodit chvíli po zadních nohou, podávat packu, chodit ven na postrojku nebo oboječku, skákat přes překážky (jako psí agility nebo koňský parkur, v tzv. Králičím hopu se pořádají i mistrovství a prestižní soutěže). Králík není hloupé zvíře na úrovni laboratorní myšky, lze jej vycvičit stejně jako psa (nevýhodou králíka před velkými psy je už jen stavba těla, ale malým kapesním plemenům může směle konkurovat). Počet neuronů v králičím mozku je okolo 33 mil., tzn. ještě více než kočka.

Hlasové projevy a chování

Králík za normálních okolností nevydává žádné hlasité zvuky. Vyděšený králík (např. když jej uloví predátor) piští/ječí, naštvaný králík někdy potichu vrčí, umí dupat, když je nervózní nebo chce pozornost, ale normálně žádné zvuky nevydává. Rozhodně neštěká z okna na ostatní zvířata, nevyje o samotě, nekňučí, neřve jakmile vás uslyší. Pakliže pro vás není kritériem mít zvíře, které se hlasitě projevuje a šílí jen co vás uvidí, králík ušetří sluch jak vám, tak i vašim sousedům a návštěvám.
Králík umí dělat hluk pouze za pomoci jiného předmětu, např. lomcování sklecí, s miskou, hlodání dřeva, trhání kartonu apod. Avšak ani tak nejde o zvuky, které by se linuly celou ulicí na kilometry daleko. Pokud váš králík v noci "řádí", zpravidla stačí nemít klec umístěnou v pokoji, ve kterém spíte.
Králík se stejně jako (někteří) psi vydrží do nekonečna mazlit a hladit, když si vytvoříte pěkný vztah, bude vás láskou olizovat a čistit a spokojeně si chroupat zoubky (namísto kočičího předení). Ocasem sice nevrtí, ale rád k vám přiběhne, vyskočí na klín. Mnozí králíci (obvykle to jde s časem) se nechají chovat na zádech a hladit na bříšku. Vrozené to není, králík se cítí ohrožen, když necítí zem pod nohama a musí si zvyknout na zvedání a chování, ale zpravidla se to rychle naučí.
Králík stejně jako psi potřebuje čas od času zastřihnout drápky. Pokud si sami nejste jisti, můžete si nechat drápky ostříhat u veterináře, který vás naučí, jak na to, abyste si mohli stříhat drápky doma. Králíci, kteří se naučí ležet na zádech, si drápky nechávají stříhat bez problému.

Čistotnost a úklid

Králík za normálních okolností (není-li nemocný nebo nežije ve znečištěném prostředí) nezapáchá, jeho tělesný pach je velice neznatelný a trochu podobný pachu lidské kůže. Psí tělesný pach je o dost pronikavější a se stářím psa ještě zesílí, někomu nevadí, někomu je příjemný, někomu vadí. Nemusí to být jen sám majitel, ale i ostatní členové domácnosti, sousedé nebo návštěvy.
Výrazný rozdíl mezi králíkem a psem je i ten, že aby se pes vyprázdnil, musí buďto na procházku ven, nebo na zahradu, a ve všech případech se jeho exkrementy musí sbírat, přičemž jejich konzistenci a pach snad ani nemusím popisovat. Králíci mají (v drtivé většině případů) přirozený popud chodit na jediné místo, i v králíkárně chodí všichni do jednoho rohu. V přírodě v početných koloniích králíci mají jedno místo mimo noru, kam všichni chodí vykonávat potřebu, aby se nora udržela při takovém počtu králíků v čistotě. Některým králíkům chvíli trvá, než se naučí záchůdek používat, ale ve většině případů si na něj navyknou a v případě potřeby jdou výhradně do něj, min. co se týče močení.
Také králičí trus není nijak zvlášť problémový. I za čerstva je (u zdravých králíků) velice suchý, pevný a překvapivě bez zápachu. Lze jej sesbírat i suchou rukou, aniž byste se ušpinili. Jde o králičí schopnost vyždímat z potravy veškerou vláhu a živiny, neboť králík pochází ze středomořských stepí a lesostepí s chudou a suchou potravou.

Náročnost - vybavení

Ve zverimexech dnes najdeme plno nejrůznějších vymožeností a věcí speciálně pro konkrétní druh zvířete, že člověk může snadno propadnout frustraci z toho, kolik toho musí nakoupit. Ale v zásadě většina těch věcí se dá nahradit tím, co máte běžně doma. Králík potřebuje dostatečně velkou klec (podle velikosti králíka v dospělosti, jsou různá plemena a velikosti). Koupit se také musí napaječka a keramická miska (někteří králíci z napaječky pít neumí, takže pak keramická miska slouží jako pítko) pro případné krmení granulovaným krmivem. Takové věci však nestojí tak moc a králíkovi slouží po celý jeho život. Nějaký domeček v kleci se hodí zejména pro plaché nebo čerstvě pořízené králíky, ale stačí jej vyrobit z obyčejné krabice. Záchůdek se zpravidla kupuje, nicméně pokud máte doma např. plastový "tácek" pod květináče nebo něco mělkého, co byste mohli použít, nemusíte kupovat ze zverimexu.
Podestýlka se používá zpravidla jen do záchůdku, když ji máte po celé kleci, králík se nenaučí, že chodit na záchod může jen na jedno místo a mohl by se vyprazňovat i v domácnosti mimo klec. Na zbytek klece se dává kus koberce, deka nebo hadr, malé procento králíků dává přednost dokonce holému plastu. Staré triko, koberec, rohožka mohou dobře posloužit. Do záchůdku můžete dát kočkolit nebo hobliny (zde se ale hůře uklízí a mohou zapáchat), ale pokud králík netrpí otlaky na nohách (což většina netrpí), používají se peletky z lisovaného dřeva, které koupíte nejen ve zveráku, ale také jako peletky na topení např. v Bauhausu, a to velice levně. Hračky také nemusíte nutně kupovat ve zverimexu, králík si rád hraje s kouskem hadru, roličkou od toaletního papíru nebo kusem kartonu. Králík stejně jako pes potřebuje pohyb, ale vzhledem k jeho velikosti stačí i o něco menší místnost, kde může běhat.

Příklad zařízení klece:

Náročnost - krmivo

Když chcete psa krmit kvalitním krmivem, máte 2 možnosti - maso nebo kvalitní granule. Cenově vyjde obojí téměř nastejno. A na maso musíte mít velký nebo druhý mražák, máte-li velkého psa a nehodláte kupovat maso každý den.

Králík, ačkoli to většina chovatelů takto nedělá, si vystačí i se samotným senem. Seno se kupuje napůl lisované ve zverimexech a dá se dobře skladovat. Nestojí moc. Seno králík potřebuje ke správnému chodu střev a k obrušování zubů při jeho žvýkání, měl by jej mít k dispozici v kleci neustále. Pytlík sena, který jeden zakrslík spořádá cca za měsíc, vyjde v Pet Center na nějakých 48 kč, kdežto měsíční výdaje za krmení psa se pohybují okolo 1000 - 20 000 korun na měsíc (záleží na velikosti psa a typu krmení).
Ve zverimexech se v obrovských množstvích prodávají různé granule, směsky, tyčinky, dropsy a pamlsky, které svádějí chovatele ke koupi. Holým faktem je ale to, že králík by neměl jíst žádné zrní ani obiloviny, pečivo, svatojánský chléb, ořechy, sušené ovoce, semena, kukuřici, slunečnici, mléko, med ani žádné živočišné produkty* (např. drůbeží moučku). Většina produktů ve zverimexu je určena hlodavcům - králík NENÍ hlodavec** a nestravuje se tak. Zatímco některým hlodavcům lze dát kousek sýra, vařeného vajíčka, masa nebo moučné červy, králík je striktní vegan živící se bezlepkově. Směsky, tyčinky, dropsy apod. mu sice chutnají, ale zatěžují jeho organismus, ničí mu trávení (některé složky jako např. mléko ani nedokáže trávit) a zkracují mu život. Králíkům na výkrm se zrní dává, jelikož po něm tloustnou a ve 2 měsících života se zabíjí, takže se na nich nic nepozná, kdežto králík "mazlík", který se může dožít i 13ti let (což je stejně jako pes), takto krmen umírá v 6-7 letech na selhání jater a ledvin, i když mohl žít 2x tak déle. Je to přirovnatelné ke kouření, alkoholismu a braní drog u lidí. Pracovníci zverimexů často nabízí chovatelům tyto produkty, aby utržili, naivní zákazník kupuje, zbytečně utrácí a králík to pak odnáší.
Granule speciálně pro králíky nejsou škodlivé, ale na druhou stranu je králík nepotřebuje. Do půlroku věku můžete podávat granule pro mláďata, ale pak už je nepotřebuje. Granulemi krmí chovatelé hlavně z pohodlnosti, králíkovi však chybí přirozená strava a mívá problémy s obrušováním zubů, které pak musí řešit veterinář a je to jak finančně, tak psychicky náročné jak pro majitele, tak pro králíka. Nekvalitní granule obsahují výše uvedené složky a králík by je vůbec neměl mít, kvalitní granule zase neobsahují nic, co se nedá nahradit.
Nejvhodnějším doplňkovým krmivem pro králíka je obyčejná zelenina, zejména mrkev, petržel, fenykl nebo čínské zelí (není nadýmavé). Je levná, nemusíte pro ni chodit do zverimexu a poskytuje králíkovi potřebné živiny (přesto jí nepotřebuje sníst nijak hodně).

Měsíční výdaje za krmení králíka: cca 50-200 kč/měsíc. Za psa: 1000-20000 kč/měsíc.

Králík by se rovněž dal považovat za zvíře vhodné pro vegany a vegetariány (vhodnější než pes), kteří se rozhodli pro svůj způsob stravování z morálních důvodů "nepodporovat velkochovy". Psí granule se totiž nevyrábí z rýže, ale právě z masa těchto zvířat. Jaký to pak tedy má význam, nejíst maso, abych nepodporoval týrání zvířat ve velkochovech, když jimi musím krmit psa a tím i podporuji výrobu psího žrádla z týraného dobytka a drůbeže?
Pozn. krmivo pro psy někdy obsahuje mimoto také maso koní vyřazených ze stájí, kteří šli na jatka, což bývá zavádějící pro milovníky koní, kteří odmítají koninu jako jídlo.

*: Pro králíka není zrní přirozenou potravou. Obiloviny - velmi kalorické, králíci zbytečně tloustnou, hodně škrobu - prostředí pro množení kokcídii, škodlivých bakterií a ostatních parazitů. Slunečnice - příliš olejnatá, králík ji nedokáže pořádně trávit, zatěžuje organismus. Kukuřice - příliš mnoho škrobu, chemické postřiky. Ořechy - příliš tučné a olejnaté. Sušené ovoce - sladké, kalorické, vhodné jako pamlsek, jako každodenní krmivo však nevhodné. Mléko, med, živočišné moučky - králík je neumí trávit, velká zátěž a znečištění jater a ledvin. Pečivo - obsahuje většinu z výše uvedených složek, velká zátěž organismu, znečišťování orgánů. Na broušení zubů žádný vliv nemá - je pórovité, hlodáky si s ním hravě poradí a než se dostane ke stoličkám, rozpustí jej sliny.

**: Králík domácí, králík divoký, králík amazonský, zajíc polní, zajíc arktický, zajíc tolai - Zajícovci (lagomorpha), Zajícovití (leporidae), vyvinuli se spolu s koňmi, s hlodavci je nespojuje žádný společný vývoj, zcela jiná anatomie, jinak vyvinuté orgány, trávicí soustava, podobné jsou akorát přední zuby - hlodáky.

Socializace a délka života

Králík se narozdíl od drobných hlodavců nedožívá 2-5 let, ale v dobré péči se dožívá 10-13ti let. Na to je třeba myslet, když chcete pořídit zvířátko, které nežije dlouho. Králík s vámi stráví i 13 let vašeho života, což je dost dlouho na to, abyste zvážili, zda si takové zvíře pořídit. Je to však stejné jako se psem, i psi žijí takto dlouho. Koupíte-li králíka, když je vašemu dítěti 5, bude se s ním loučit při dobré péči až ve svých 18ti letech. Proto NIKDY nekupujte králíka pod stromeček dítěti, pakliže si jej již delší dobu zoufale nepřálo (pak je méně pravděpodobné, že se mu po pár týdnech omrzí) a pokud nejste připraveni na to, že péče o něj spočine nakonec ve vašich rukou. Se štěnětem je to samozřejmě úplně stejně.
Králík se společenský tvor a pokud nemáte králíky dva (kteří jsou kamarádi, ne rivalové), bere králík za svou společnost vás. Stejně jako pes. Rovněž potřebuje, abyste se mu věnovali a neomezili kontakt pouze na krmení a čištění klece. Takový způsob "přežívání vedle sebe" nakonec nemůže vyhovovat ani vám a zvíře vám nemůže onu péči žádným způsobem vrátit. Králíci jsou aktivní hlavně ráno/dopoledne a odpoledne/večer, okolo půlnoci a poledne často spí. Mnoho lidí si myslí, že králík je výhradně noční tvor, ale není to pravda. Králíkův čas aktivity se v mnohém kryje s tím lidským a přes den je spousta času, kdy s ním trávit čas.





Králík není malý hloupý hlodavec žijící několik let. Je to tvor, který s člověkem žije stejným způsobem jako všemi ochraňovaní psi a kočky. Považovat jejich život za odpad ve srovnání se psy je zkrátka špatně. Králík cítí stejně, učí se stejně, žije stejně, je inteligentnější než kočka a potřebuje lásku právě tak jako oni. Ve zverimexech denně statisíce lidí minou klec s krčícím se králíčetem bez pocitu nějakého nedostatku. Jak by se asi tvářili, kdyby se v malé kleci krčilo štěně? Okamžitá aféra a pastva pro ochránce zvířat (psů). A králík? Králík je zvíře, které sice vypadá jako obří myš, ale svými vlastnostmi si zkrátka nezaslouží parkovat ve stínu psů a koček.

Pokud se útulek pro králíky skutečně objeví, přála bych mu stejně tolik podpory a porozumění jako všem městským i soukromým útulkům pro psy a kočky. :)

Vše o králících naleznete na největším českém webu o chovu králíků: kralici.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Považujete chov domácích "mazlíčků" za nezbytný pro lidskou psychiku a duševní pohodlí?

Ano, bez domácího zvířete se žít nedá.
Ne, bez zvířete člověk může fungovat, je-li sociálně zabezpečen.

Komentáře

1 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 5. prosince 2015 v 18:12 | Reagovat

Náš první zakrslý králík byl chováním prakticky totožný se psem. Čekal na mne v předsíni, když jsem šla do školy. Hopkal za mnou po bytě. Skákal po mně, když se chtěl mazlit. Dokonce i na zavolání ta naše malá potvůrka přiběhla. Ráda si se mnou i hrála s tenisákem. Tedy neaportovala, ale kutáleli jsme si s ním... Bohužel zemřela a druhý králíček už je spíše neurotik.

Lidé si neuvědomují, že každé zvíře je individuum a má jinou povahu... A soudí jen podle jedné zkušenosti.

Článek je moc pěkný! :)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 5. prosince 2015 v 20:22 | Reagovat

Já mám zakrslého tedyho už pět let a žijeme spolu spořádaně :) Člověk si myslí, že s králíkem není žádná práce, ale omyl... Přes léto ho pouštím ven na zahradu, pouštím ho proběhnout po pokoji 2x denně, o víkendu někdy více, češu 2x týdně, každodenní krmení a úklid klece, mazlení, měnit vodu, žrádlo, občas dát listy ředkvičky či jiného salátu, nasbírat bylinky, občas mrkev nebo jablko...
Jinak ty obiloviny mě trochu zaskočily, 2x za týden ji dám lžíci ovesných vloček jako zpestření... nikde jsem nenašla, že by to mělo škodit.

3 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 5. prosince 2015 v 21:53 | Reagovat

[2]: Čisté ovesné vločky jednou za čas jsou i přes to ještě přijatelné, já jsem je také používala pro mladého králíka. Pokud má dostatek pohybu (nebo ještě roste), má ostatní krmení kvalitní a nesežere toho moc, příliš z toho nepřibere a Kokcidiózu z toho také nutně mít nemusí. Ale je potřeba ideálně každý měsíc kontrolovat váhu a při problémech s trávením okamžitě vysadit z jídelníčku. Podstatně horší jsou směsky a hlodací tyčinky, pamlsky apod., bývají chemicky ošetřené a nelze zjistit, kolik toho králík zkonzumuje.

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 20:30 | Reagovat

[3]: právě že takové věci jsem ji nikdy nekupovala, zdá se mi to nesmyslně předražené na chemický kokjtejl... Pohybu má jinak dost, ráda lítá sem a tam po pokoji :)

5 Anonímek Anonímek | 2. září 2016 v 18:50 | Reagovat

to je sice hezký že je to jako pes ovšem já na pořízení králíka nemyslím jelikož i kdyby se měl dožít třeba dvaceti stejně umže okolo pěti na nějakou nemoc- NEMOCI- to jste zapoměli napsat že všichni králíci co znám (i když měli dobré majtele) se dožili max. 5 let???

6 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 4. září 2016 v 8:31 | Reagovat

[5]: Jestliže králík zemře v 5ti letch, znamená to, že je něco opravdu špatně. Pokud myslíte užitkové králíky zavřené celý život v králíkárně, žeroucí obilí a zapařenou trávu a ramlice rodící v jednom kuse, pak i těch 5 let je v tak ubohých podmínkách zázrak, to ano. Ale pokud vám v 5ti letech zemřel králík v bytě, o kterého mělo být dostatečně postaráno, pak to ukazuje na velice špatnou péči, nevhodné krmení nebo zanedbanou veterinární péči. Pokud žral obilné směsky pro hlodavce a tvrdé pečivo, není se čemu divit. Králíci s dobrou péčí se dožívají i 16ti let. Opakuji, s DOBROU péčí. Jestli zemřeli v 5ti letech, nemohli mít tak "dpbrého" majitele, jak píšete.

7 Monty22 Monty22 | 6. března 2017 v 15:55 | Reagovat

Já měl 2 králíky jednoho 12 let a druhého 13 , žraly chleba , obilniny a nikdy s trávením nic neměly .Očkovaní také nebyly . Nezemřely ani na nemoc ani na problémy s trávením. Nevím podle toho co píšete by se těch 12 a 13 vubec neměly dožít :D

8 Myš Myš | 18. září 2017 v 14:45 | Reagovat

Ani ty opovrhované myši nejsou vůbec hloupé - viz. Youtube kanál Mouse Agility. Chovatelka, která natáčí agility a různé triky se svými myškami, dokonce tvrdí, že myšky se učí rychleji než její psi!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama