Zákaz krmení koček

15. dubna 2016 v 17:46 | správce |  Zvířata
Před časem vyšla v platnost vyhláška v Hradci Králové, která zakázala krmení toulavých pouličních koček. Celá vyhláška zní takto:

V článku 4 Znečišťování veřejných prostranství se v odstavci 2 doplňuje nový bod pod písm. d), který zní:
d) umísťováním krmiva a potravin pro ptactvo a jiná zvířata s výjimkou krmení ptactva v krmítcích a vodního ptactva.

Kočky jsou spolu s vodními ptáky a drobnými ptáky u krmítek nejčastěji dokrmovanými zvířaty u lidských obydlí. Spousta lidí to považuje za dobrý skutek a ani ve snu by nikdo nevěřil, že nevinně vyhlížející "pomoc kočičkám" je ve skutečnosti problém, který kočkám vpodstatě nijak nepomáhá, naopak má negativní dopady jak na prostředí, přírodu a obyvatele, tak na kočky samotné...

Ačkoli je samozřejmé, že úmysl těchto lidí je dobrý a šlechetný, výsledek takového počínání je krajně nedomyšlený a snadno a rychle přerůstá v poměrně velký problém. Jen pouhé krmení způsobuje daleko více škody než užitku. Proč? A jak tedy toulavým kočkám skutečně pomoci? Čtěte dále...




Forma krmení koček, která se v česku začíná zakazovat kvůli znečišťování ulic a přemnožení koček.
Zdroj: petradioshow.com

Co krmení pouličních koček způsobuje?

Jedním slovem - přemnožení.
Kdo žije v místech, kde se polodivoce žijící kočky vyskytují, zřejmě sám vypozoroval, jak obrovská je rozmnožovací schopnost těchto zvířat. Hlavně na okrajích měst, v zemědělských oblastech, rančích, stájích a vesnicích je dobře známým obrázkem hubená plachá kočka s vypelichanou srstí, která v jednom kuse rodí a kojí několik koťat, která odkládá v kůlnách, zahradách, parcích nebo ve stájích mezi balíky slámy či sena. Pro "nezasvěceného" člověka je to smutné, ale pro kočku? Naprostý standart! A jakmile koťata povyrostou, kočka při své kondici nemá na práci nic jiného než znovu toužit po kocourech, znovu zabřezne a znovu má mladé. Za jediný rok odrodí spousty koťat. Zvíře, které je vskutku ve špatné kondici, nemocné nebo zraněné, se takto opravdu nerozmnožuje. Kočky se v tomto ohledu velmi podceňují a srážejí na úroveň závislých a bezmocných zvířat, kterými v žádném případě nejsou. Nekastrovaná kočka/kocour se začne horlivě množit pokaždé, kdy má aspoň trochu potravy (a věřte, i bez lidské pomoci jakous takous potravu vždycky najde). Krmení pouličních koček způsobuje, že se rychle a nekontrolovatelně množí, koček je mnoho na relativně malém území - a všechny mají hlad.

Příklad: Začnete krmit tři hubené kočky u kontejneru na sídlišti. Očekáváte, že tři kočky mají dostatek jídla a časem naberou na váze, zlepší se jim kondice a přestanou být nemocné. Realita je taková, že chvíli to funguje, ale jakmile se kočky začnou krmit pravidelně, jednoho dne přijde i pět koťat - a všechna mají hlad. Matky jsou stále hubené, neboť musí živit koťata a osm koček se o jídlo začíná prát. Všechny jsou hladové, nasytí se jen ty nejsilnější a nejprůbojnější a rázem je zde, namísto tří zdravých zvířat, osm hubených hladových bezdomků. Můžete zvýšit dávky krmení, ale připravte se na to, že za krátký čas tu už bude osm koček a dvanáct koťat - a všechny mají hlad. Nezvýšíte-li dávky krmiva, stejně budete mít osm koček a dvanáct koťat - všechny jsou hubené, o jídlo se perou, ani jedna se nenažere dosyta, neboť jakmile to udělá, zabřezne, okotí se a musí živit X koťat. Namsto tří zdravých koček, které mají díky vám krmení, žije na sídlišti u kontejnetů více než dvacet toulavých koček, všechny jsou hubené a nemocné a kdykoliv se zvýší dáva krmení, namísto uzdravení původních zvířat se objeví X dalších, stejně ubohých polodivokých koček.


Rozmnožovací schopnost toulavých koček je obrovská. Za jediný rok může jedna kočka odrodit i více než dvacet koťat.
Zdroj: frickr.com

Co způsobuje přemnožení koček lidem a prostředí?
Spousta koček znamená zvýšené znečišťění zahrad i ulic kočičím trusem. Kočky mohou rovněž přenášet spousty nemocí a parazitů (např. Toxoplazmóza vyvolaná kokcídií Toxoplasma Gondii). Některé choroby nakazí přímo člověka, jiné nakazí jiná domácí zvířata, např. psy a postupně znovu člověka. Zvyšuje se riziko střetu auta s kočkou a ulice se postupně plní sraženými kočkami, jelikož mezi auty jich žije opravdu mnoho a smrt pod koly aut je již na denním pořádku.
Ačkoliv to může znít zvláštně, kočka ohrožuje přírodu. Kočky jsou lovci a narodíl od psa, který je na člověku zcela závislý, si kočky dokáží lovit potravu samy. A nebo se tím pouze baví - na našem území se jejich kořistí stávají divocí živočichové včetně chráněných a ohrožených druhů. V Austrálii, kde se kočka domácí rozšířila, vyhubila desítky endemitů (tzn. jinde se nevyskytujících druhů) a ohrožuje mnoho dalších, např. kriticky ohroženého klokana stromového. Tím, že se kočka pohybuje jak v otevřené krajině, tak v sídlech lidí, je prostředníkem mezi divokými zvířaty a lidmi a přenáší choroby a parazity z obou těchto "světů".
Toulavé kočky trpící nemocemi nebo agresivní jedinci rovněž představují nebezpečí pro domácí kočky, přijdou-li s nimi do styku, ať už jde o rvačku nebo o přenost infekcí, nemocí, chorob a parazitů.

Pouliční kočky žijící v blízkosti kontejneru představují pro město zvýšené riziko nákazy i znečištění.
Zdroj: joe.in

Co způsobuje přemnožení kočkám samotným?
Kočky jsou zvířata velmi teritoriální a samotářská. Vyskytuje-li se více koček na malém území, dochází k nesčetným soubojům a rvačkám (o jídlo, o samice, o postavení, o území), při kterých se kočky navzájem těžce zraňují, zabíjí nebo dlouze a v bolestech umírají následkem zranění z boje. Kočky se stávají agresivními vůči sobě navzájem i vůči malým koťatům. Není zde dostatek prostoru k žití.

Zranění na hlavě kocoura utrpěná v soubojích. Otevřené krvácející rány jsou vstupní branou mnoha infekcím a bez veterinárního ošetření jedinec může podlehnout.
Zdroj: peta.org

Platí také pravidlo "příliš mnoho psů - zajícova smrt". Kde je hodně koček-predátorů, tam je málo potravy-kořisti. Kočky mají hlad a stále jej mít budou. Nepomůže žádné přikrmování - kočky se tak horlivě množí i navzdory nemocem a špatné kondici, že počet hladových zvířat stoupá úměrně zvyšujícím se dávkám krmiva, které je nikdy nenasytí.
A samozřejmě kde je mnoho toulavých koček, tam kolují nemoci všeho druhu. Virové, bakteriální, kožní, pohlavní, střevní, oční... Přenáší se pářením, kontatem, delší dobu konzumovaným krmivem, rvačkami. Už snad neexistuje kočka, která by nebyla nemocná. A tyto kočky potřebují veterináře, žádné krmivo jim nepomůže.

Jak se o toulavé kočky správně postarat?

Úřad Hradce Králové si tuto problematiku uvědomil a krmení zvířat zakázal. Není se čemu divit a lze toho rozhodnutí shledat správným. Pouhé krmení koček ničemu nepomáhá a jejich hlad a nouzi nikdy nezruší. Spousta lidí je vyhláškou pobouřena, ale úřad se zkrátka snaží řešit tento problém a chránit obyvatele města. Ostatně, za tuto vyhlášku si "krmitelé koček" mohou sami a jou to ONI, kteří musí své jednání změnit a přizpůsobit podmínkám, nikoli úřad. A dokud se sutiace nezlepší, o vyhlídkách na změnu nemůže být řeč. Co však s kočkami bude? Jak by se měli milovníci zvířat zachovat? Řešením problému by mohla být adopce - které zahrnuje jak krmení, tak i řadu jiných a v konečném efektu důležitějších věcí.

Ve své podstatě jsou 3 způsoby, jak kočce poskytnout tolik potřebné krmivo a péči, aniž by se množila. Je to 1) úplné osvojení, kdy kočku oficiálně přijmete jako své zvíře, stáváte se majitelem a o kočku se staráte. 2) Umístění do útulku - Když si kočku nemůžete vzít domů, existují kočičí útulky a depozita, kam pouliční kočky putují a kde je jim poskytnuta péče. Jiní lidé pak mohou kočku adoptovat nebo útulek sponzorovat. 3) "Adopce na volno", kdy toulavou kočku vezmete k veterináři, aby ji vykastroval a naočkoval a poté ji krmíte, i když žije venku. Kočka, pokud ji u sebe máte byť několik dní, si někdy natolik zvykne, že ačkoli se celé dny toulá po svém divokém teritoriu, k vám se bude chodívat najíst. Tento způsob však vyžaduje odchycení kočky a její částečnou ochočenost, což bývá u plachých jedinců velmi obtížné. Rovněž není možno tento způsob provádět v místech, kde je krmení toulavých koček zakázáno.

Samozřejmě záleží na konkrétní situaci a na tom, jak moc je/není kočka zvyklá na lidi, do jaké míry se jich (ne)bojí a zda-li je člověk, který ji krmí, schopen zvíře odchytit. S odchytem zvířete může na požádání pomoci např. městská policie nebo pracovníci kočičího útulku. Kastrace zvířete a veterinární ošetření také něco stojí a záleží na tom, zda-li je člověk schpen a ochoten peníze investovat. V případě, že člověk není schopen se o kočku takto postarat sám, přichází v potaz umístění do útulku nebo do "dočasné péče" dobrovolníků. Díky internetu dnes již není tak těžké najít osobu, která by nabídla pomocnou ruku. Spousta lidí se také obává dát zvíře do útulku, neboť útulky mají někde pověst jakéhosi zvířecího vězení, kde jsou zvířata držena v nepřijatelných podmínkách. Narozdíl od městských útulků pro psy, jejichž úroveň bývá velmi nízká, kočičí útulky jsou z většiny dobrovolnou činností milovníků koček a je zde daleko větší záruka dobré péče o každé nalezené zvíře.
Mnoho lidí je rovněž přesvědčeno, že kastrace zvířeti škodí, protože je "nepřirozená". Není to pravda. Pro kočky představuje množení obrovskou energetickou ztrátu, přenos nemocí a je velice nezodpovědné nechat kočky množit se jen tak. Kastrací kočky se lze vyhnout např. smrtelnému zánětu dělohy, kastrací kocoura zase zraněním v soubojích. Při dnešní úrovni veterinární péče se není čeho obávat. Kastrace kočku nijak neomezí a rozhodně není pravda, že se kočka může kastrovat až poté, co se jednou mrouskala - nejvhodnější je naopak kastrovat hned po dosažení dospělosti, aby k žádnému mrouskání a množení nedošlo.

Tento způsob se velmi dobře osvědčil v jednom malém městečku v Anglii. Místní obyvatelé velice milovali toulavé kočky, ale brzy si uvědomili problém spojený s jejich krmením. Utvořili komunitu, která si dala za úkol postarat se toulavé kočky tak, aby se nemnožily. Odchytávali je (brzy se z některých stali specializovaní odchytači koček) a nechávali kastrovat u veterináře, kočky i kocoury. Vzhledem k tomu, že každou kočku znali obyvatelé města velmi dobře, měli přehled o tom, který jedinec již byl kastrován a kdy. Kočky byly na ulicích krmeny, domů si je nikdo nebral. Městečko se stalo jedním velkým kočičím depozitem, kočky patřily všem obyvatelem města a byly krmeny na několika místech. Jelikož byli všichni jedinci, samci i samice, kastrováni, naočkováni a léčeni z nemocí (bylo-li potřeba), nepřemnožovali se, kocouři se neprali, kočky se nevyčerpávaly mrouskáním a díky dostatku krmiva se z nich stala zdravá, silná zvířata. Čas od času se samozřejmě přitoulaly nějaké kočky z okolí, ale velice rychle byly "adoptovány" stejným způsobem, s kastrovanými jedinci se pářit nemohly a koťata už se ve městě objevovala jen zřídka. Jen tehdy mělo krmení koček smysl.

Jak podpořit kočičí útulky?

Mnoho (nejen) kočičích útulků funguje jen díky příspěvkům cizích lidí, práci dobrovolníků a sponzorům. Pokud chcete toulavým kočkám pomoci, ale nemůžete žádnou z nich adoptovat, můžete pomoci v útulku, a to několika způsoby.

Kolem koček je spousta práce. Máte-li čas a chuť, můžete se stát dobrovolníkem a vypomoci útulku tam, kde je potřeba. Zda-li to bude přímo pomoc s péčí a ošetřováním zvířat, chatitativní sbírky nebo propagace, to si každý útulek určí sám.

Pokud se nemůžete stát dobrovolným pomocníkem, můžete útulku poskytnout podporu buďto finanční nebo materiální. Materiální podpora spočívá v poskytnutí potřeb pro kočky, krmiva, hraček apod. zejména máte-li něco pro kočky, co už sami nevyužijete. Materiální pomoc má jisté výhody, některé útulky dokonce upřednostňují materiální podporu před finační. Občas se může stát, že narazíte na podvodníky, kteří shánějí finance pod záminkou charity, ale ve skutečnosti je využijí zcela jinak. Poskytnutím materiální pomoci namísto finnační máte jistotu, že váš dar nebude zneužit - co by podvodník dělal s 5, 10, 15, 25, 50 kg kočičích granulí nebo škrabadlem pro kočky? Je dobré se před darováním pracovníků útulku zeptat, co by se kočkám hodilo, co můžete poskytnout (např. jakou značku granulí nebo podestýlky preferují).

Potřebují toulavé kočky opravdu dokrmovat a za jakých okolností?

Lidé mají zvláštní sklon snižovat kočku na úroveň bezbranného drobného zvířátka, které je zcela závislé na člověku a bez jeho péče zahyne. Předlohou takového tvora jsou psi - nejčastěji chované domácí zvíře - a tak není divu, kde člověk bere vzor. Jenže kočka není pes - kočka je teritoriální, samotářský a nezávislý tvor, který člověka ke svému přežití skutečně nepotřebuje. Pouliční kočky jsou prověřeny přírodním výběrem, svou oblast velmi dobře znají a potravu si rovněž dokáží opatřit samy. Zejména vesnické kočky, které se pohybují v polích, stromoví a lukách, ve velkém dokáží lovit ptáky, drobné savce nebo i plazy. Kočičí teritoria jsou obrovská a z lidského úhlu pohledu ještě víc. Několik ulic nám připadá jako velice komplikovaná cesta pro kočku, která by se mohla ztratit. Pro kočku však neexistuje rozdíl mezi chodníkem, přechodem, silnicí, náměstím, zahradou nebo parkem. Překážkou není ani plot, ani brána, ani zídka, ani budova, ani střecha, ani okap, ani příkop, ani zaparkované auto. Kočka se dokáže na ani ne hektarovém území dostat z bodu A do bodu B prakticky vzdušnou čarou, čímž se pro ni teritorium znatelně zmenšuje, zná v něm každý kout, každou únikovou cestu a pohybuje se v něm "jako doma".

Pouliční kočky v Egyptě - k bezbranným, závislým zvířatům mají opravdu daleko.
Zdroj: thestar.com

Totéž platí i u domácích-venkovních koček. Lidé žijící v panelových domech jsou zvyklí, že jejich mazlíček je celý den doma a nikde "necourá". Na okrajích měst, ve čtvrtích se zahradami či parky a na venkově je realita taková, že i domácí kočky mají rozsáhlá teritoria, která se částečně kryjí a kočka v nich tráví spoustu, ne-li většinu času a "domů" se chodí především nakrmit. Domácí kočky rády chodí do polí, navštěvují jiné zahrady, chodí k sousedům a nevadí jim žádný plot, žádná střecha ani žádný divoký terén. Někdy se kočka zdrží mimo dům i několik dní, nocuje venku, loví ptáky a malá zvířata a domů přijde po dvou nebo třech dnech, aby se pořádně najedla. Někteří majitelé opatřují své venkovní kočky barevnými obojky, aby je odlišili od toulavých a zabránili tomu, aby je někdo chytil nebo hubil. Většina to však nedělá. Když se u vás na zahradě začne objevovat zdravě vyhlížející kočka, vůbec nemusí jít o toulavého bezdomovečka. Může to být kočka od sousedů nebo kočka s obrovským teritoriem, jejíž majitel bydlí na druhém konci vesnice.

Domácí-toulavá kočka nosí obojek jako průkaz toho, že patří konkrétnímu majiteli.
Zdroj: mashable.com

Obecně by se tedy dalo říci, že kvůli na pohled zdravým venkovním kočkám nemusíte nijak panikařit. Ani skutečně pouliční kočky nejsou na lidské pomoci závislé a spíše jim ublíží nesprávné krmení (např. zbytky od jídla nebo mléko - kočky nedokáží trávit laktózu). Pomoc potřebují až kočky, které jsou prokazatejně nemocné, poraněné nebo ve špatné kondici a takovéto kočky navíc stejně nezachrání krmení, ale potřebují veterinární péči. Také více pomoci potřebují pouliční kočky v zimním období než v letním, kdy většina z nich nepotřebuje péči prakticky žádnou.

Shrneme-li veškeré postupy na ochranu pouličních koček, vznikne toto pravidlo: Buďto krm a kastruj, nebo nekrm vůbec. Dáváním kočkám jen další podnět k přemnožování nikdy ničemu nepomůžeme. Na úřad také můžeme nadávat až do nebe, ohánět se hesly o necitlivých a krutých zákonodárcích a hloupých pravidlech, ale zřejmě nastal čas spolknout staré zažité přesvědčení a postavit se problému čelem. Tedy za předpokladu, že opravdu máme rádi kočky....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Považujete chov domácích "mazlíčků" za nezbytný pro lidskou psychiku a duševní pohodlí?

Ano, bez domácího zvířete se žít nedá.
Ne, bez zvířete člověk může fungovat, je-li sociálně zabezpečen.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 15. dubna 2016 v 19:45 | Reagovat

Nevím proč, ale já jsem se vždycky pouličních koček dost štítila. Avšak si pamatuji, že jako malá jsem našla jednu černou (ta vypadala poněkud zdravě) a za se u nás na chalupě, přesně jak popisuješ, pořádně rozmnožila....koťat bylo snad 8 nebo deset a za pár měsíců se celá "rodinka" někam vypařila.

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 19. dubna 2016 v 23:58 | Reagovat

" Samé tu vyhlášky, jako vždycky !"
... hovoří  Peppa  Šukk  ironicky :
" Zákaz  krmení koček ???"

... muž odpliv si, když toto dočet´ :
" Kočky  zásadně nekrmím.

... když jídlo, - pouze je navnadím,
protože kočky ? .... sám je jím !"

Hleďme !!  wšivák  cos nalíčil !!
..... Peppa  Šukk  zavolal : " Či či  čí !"

Hle !!... kocour !!...  wuřta  si očichne....
Muž skočí  a  šup s ním do pytle !!

" A další !!... a další!  a mám to !"

" Kolik jsi přines jich táto ??"
( řve žena  a dítka )

" Jen tiše !"
... šept muž když vešel do chýše
pohladil dítka , jich matičku :
" Ženo ! podej mi paličku !"
... klep!  klep !... klep !!"
" Počkejme chviličku !"

Ot  otevřel pytel !
... děti  řvou  "  Páááni !"
... pak stahování....a vykuchání ....

osolení  a kořenění,
cibule, česnek ... " Co ještě není ??"

" Zapomněli  jsme  na houby !"
... jak dlouhé je čekání u trouby !

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 6. června 2016 v 17:36 | Reagovat

Kde jsi prosím tě přišla na to, že kočka ve špatné kondici nezabřezne? Nějaký zdroj či studie? V životě jsem to neslyšela a má osobní zkušenost mluví přímo proti tomu.
Jinak samozřejmě s kastrací naprosto souhlasím, to je správné řešení problému. Ale zákaz krmení? Nezlob se, ale s tím vážně nemůžu souhlasit.

4 Janet Janet | Web | 8. června 2016 v 16:32 | Reagovat

Musím souhlasit s Karol Dee, je fakt, že kočka může zabřeznout i ve špatné kondici, byť většinou je to spíše když je dobře živená. A tento zákaz mi přijde docela jako hovadina. Fajn, ať jsou takové zákazy, ale tak ať se laskavě města postarají o toulavé kočky, dají je vykastrovat anebo ať je dají do útulků,kterým bude město přispívat. Většina měst by se měla stydět, že se o takové situace vůbec nezajímají a raději udělají jen zákaz krmení a myslí si, že je po problému. Města mají tolik peněz a raději je většinou investují do úplně nepotřebných věcí, ale aby udělali něco pro zvířata, natož tak pro toulavé kočky, to už ne.

5 Karol Dee Karol Dee | Web | 10. června 2016 v 11:01 | Reagovat

[4]: Přesně tak. Ono právě ti lidi, kteří kočky krmí, jsou ti, kteří i kastrují. Obhajovat to ve smyslu, že je to vlastně dobré pro kočky...není. Místo aby město řešilo problém s přemnožením, zakáže krmení a doufá, že kočky odtáhnou jinam nebo pojdou. :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama