Ask.fm - září 2016

23. září 2016 v 14:38 | správce |  Ask.fm - odpovědi
Tento měsíc se na našem Asku objevilo velké množství otázek, z nichž valná většina je osobních. To však nevadí, koneckonců, s environmentalistikou a ochranou přírody souvisí i osobnostní profil zaujatých lidí, jejich názory, postoje a zkušenosti.


Máš ráda zvířecí mláďátka? :3

Já nedělám rozdíly mezi zvířaty - ani na základě druhu, ani na základě věku, barvy apod. Mláďata a dospělí jedinci pro mne mají stejnou váhu a důležitost. Rzhodně se nijak nerozplývám nad šťěňaty, koťaty, hříbaty apod. i když je vidím naživo, photoshopované a rádoby "umělecké" fotografie mě spíše rozptylují a někdy i pohoršují, když zvíře na nich má představovat plyšáka nebo hračku a je foceno v hrnku, sklenici nebo košíku.


Co takhle začít vést normální život?? :D

Poprosila bych o definici výrazu "normální život", jelikož je příliš abstraktní a relativní.


Napadlo tě někdy, že bys na svou činnost rezignovala?

Nepamatuji si na takovou situaci, a pokud se tak někdy stalo, nikdy jsem to nemyslela vážně. Ale často, po nějakém haterském útoku nebo jiném nezdaru, mi dojde motivace a energie, kdy na vzdorování smířlivě rezignuji a na čas se stáhnu. Ale vždycky pak začnu znovu - stejně by mi to nedalo, environmentalistika je něco, co mne zřejmě nikdy nepustí a i když mě dost vyčerpává, stejně dlouho nevydržím jen sedět a dělat, že žádné problémy neexistují. Nejsem schopna definitivní rezignace - nikdy bych neměla klid.


Když chodíš sbírat odpadky, chodíš spíš do lesa nebo do města (např. parku)?

O čistotu ulic, stanic MHD apod. se má starat město samo, na náměstí sbírat cigarety opravdu nechodím. Avšak největší koncentrace odpadu v přírodě je na územích dostupných pro velké množství lidí. V Praze tedy sbírám hlavně v Lesoparku, v oborách, u meandrů, rybníků a na turistických stezkách mezi přilehlými obcemi, kde se pohybuje nejvíce lidí, a ačkoliv jde o území města, je to příroda, nikoli veřejný park nebo špinavé ulice.


Jsi arachnofobní?

Proti pavoukům nic nemám, jsou to velice užiteční živočichové (užitečnější než mnohé druhy savců nebo ptáků) a v ekosystému amjí své zasloužené místo, nezabíím je, nehubím, ale přecijen nemám dobrý pocit na ně sahat a na ruku bych si jej rozhodně nedala. Decentnost především.


Dokážeš vnímat energii přírody nebo vycítit náladu lidí a zvířat okolo tebe?

Touto schopností jsem s největší pravděpodobností nebyla obdařena, neverbální komunikaci mezi lidmi nebo zvířaty vyvozuji pouze z naučených signálů, ale nejsem schopna ji vycítit nebo vydedukovat. V přírodě dokážu pojmenovat rostliny a živočichy, určit světové strany a směr větru, druhy mraků a částečně předpovědět počasí, ale to vše jen díky zkušenostem a vědomostem. Sama sebe hodnotím jako člověka, který vnímání energií, v jakékoli formě, zcela postrádá a neorientuji se podle nich. Řídím se fakty a realitou. Zvířata jsou pro mne zvířata, lidé jsou lidé, rostliny jsou rostliny a nic víc, nic míň. Něco mají, něco nemají, něco umí, něco neumí, ale nic si k tomu nedomýšlím. Jmelí není magický předmět, vlk není žádným duchem lesa ani éterickou bytostí, havranovití ptáci nejsou duchové mrtvých a teenager zůstane člověkem bez ohledu na to, jak intenzivně se snaží změnit v upíra nebo ve vlkodlaka z Twilight Ságy.


Co si myslíš o propagaci veganství?

U veškerých věcí existuje pozitivní a negativní propagace. Veganství samo o sobě je dobrá věc a je-li dobře prezentováno, není žádný problém. Recepty neb články na netu o tom, jaké změny se odehrávají v těle po přechodu na veganství a jeho výhody, nejsou ničím špatným nebo pohoršujícím - do nikoho se nenaváží, nikoho neodsuzují a koho veganství nezajímá, jednoduše je nečte a hotovo.
Veganství není náboženské vyznání plné rituálů a misijních cest - vegan nemá žádnou posvátnou povinnost někoho k veganství přemlouvat nebo dokonce nutit a i když slovo "vegan" dostalo v dnešní době velice negativní význam, ne každý vegan je zároveň vtíravý člen propagandy, který k veganství a každého přemlouvá nebo odsuzuje nevegany, ať už přímo nebo po internetu. Bohužel, existují i tací, kteří tuto negativní propagaci berou jako samozřejmost nebo povinnost, ale dělají víc škody než užitku a vrhají na veganství špatné světlo. Co je však ještě horší a téměř neuvěřitelné, jsou skupiny lidí, kteří se za tyto "negativní vegany" vydávají, hlásají veganství a naváží se do neveganů, ale sami se "po šichtě" sejdou nad svíčkovou nebo steakem a baví se tím, jaké nepříjemnosti působí zbytku obyvatelstva a jak dělají veganům špatnou pověst. Snahou těchto lidí je na chvíli se zviditelnit a získat pozornost, jde především o nesebevědomé mladé lidi a internetové "hatery".
Veganství není ničím špatným a vegan je pořád člověk - jediné, co je může učinit obtěžujícími a nedobrými, je špatná propagace a extremismus.


Chodíš do přírody relaxovat? :)

Teď už prakticky ne, jednak kvůli nedostatku času, pak i kvůli tomu, že procházky lesem nedokáží odbourat stres nakupený dlouhodobě každým dnem. U spousty lidí procházky v přírodě fungují jako antidepresivum, u mne však jen ve velmi omezené míře. Do přírody chodím především kvůli projektům - čištění od odpadu, odebírání vzorků vody, půdy apod., přikrmování ptáků a zvěře v zimě, mapování... Sama za sebe se rovněž domnívám, že není v pořádku, aby se lidský vztah k přírodě omezoval jen na konzum, kdy člověk z lesa "čerpá energii" a s domněnkou, že tím dosáhl "souladu s přírodou", jeho zájem o ni končí a zanechává ji znečištěnou a udupanou. Když už do lesa chodím, ruším zvěř a udupávám vegetaci, abych si udělala hezké odpoledne, cítím povinnost jakkoli vrátit přírodě její oběť zpět. Prospěch by měl být oboustranný, nikoli jednostranný. Tím se liší "ochránce přírody" od obyčejného "milovníka přírody".


Ahoj, v jedné z nedávných odpovědí píšeš, že nemáš ráda zvířecí mláďata. Smím se zeptat proč???

Aby nedošlo k nedorozumění - necítím vůči nim žádnou nenávist nebo odpor, zkrátka se nad nimi nerozplývám, jsou pro mne zcela neutrální objekty. Většina lidí (nebo aspoň žen) mláďata, ať už lidská, nebo zvířecí, zbožňuje, tudíž patřím k výrazné menšině.
V ůpředchozí otázce rovněž zmiňuji, že mne iritují některé fotografie štěňat a koťat. Nějaký výzkum tvrdí, že tyto fotografie by měly viset v kancelářích apod., protože v lidech navozují příjemnou náladu a tím zlepšují pracovní výkonnost. Já jsem však zjistila, že mne spíše rozptylují, odvádí pozornost a iritují mne, když se snažím soustředit na nějakou činnost a ze zdi na mne civí zvířata, co vypadají, ako kdyby byla živá a chystala se vyskočit z obrazu (čím živější fotka štěněte nebo kotěte, tím víc je považována za roztomilou). Proto si nekupuji ani stolní kalendáře s motivy štěňat a koťat, ruší mne to a za roztomilé nebo něžné je v žádném případě nepovažuji. Nemohu si pomoct, prostě na tom nic tak extra hezkého nevidím.

Pokud i Vy máte jakékoliv otázky, ať už osobní či k tématu environmentalistiky, neváhejte se nás zeptat na na našem profilu na portálu Ask.fm.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama